V oblasti uprchlictví byla Česká republika doposud tranzitní zemí pro ty, kteří mířili dále na západ. Nejen z důvodu silné ukrajinské komunity na svém území se však vlivem aktuálních událostí změní z tranzitní migrační země na cílovou.

Zkušenosti z Německa a dalších zemí ukazují na to, že role měst a obcí při zvládání uprchlické krize je zásadní. V tomto manuálu přinášíme co nejvíce zkušeností a konkrétních rad, jak si se situací poradit.

V první fázi bude nápor uprchlíků směrovat do velkých měst. Je ale na místě očekávat, že pomoc bude potřeba realizovat i v menších městech - zejména proto, že velká města brzy nebudou se svými kapacitami stačit. Na pomoc bychom se tak měli připravit všude.

Návod se věnuje primárně urgentní humanitární pomoci, po ní ale bude následovat i pomoc v podobě integrace. S obojím mají česká města jen malé zkušenosti a často nemají na tuto činnost potřebné kapacity. Návod se tak věnuje také rozšiřování kapacit v podobě zapojování dobrovolníků, neziskových organizací a dalších částí občanské společnosti, stejně jako na způsoby sdílení zkušeností.

Obsah manuálu

(Odkaz vás posune níže na stránce na příslušnou kapitolu. Doporučujeme ale manuál přečíst celý.)

• Obecné principy pomoci uprchlíkům
• Komunikace a sdílení informací
• Finance
• Posilování kapacity
• Jak na zapojování dobrovolníků
• Úvodní nouzová pomoc
• Ubytování
• Materiální sbírky
• Jídlo a stravování
• Jazyky a tlumočení
• Psychická pohoda a práce s komunitou
• Komunikace k vlastním občanům
• Školy a školky
• Doprava
• Bezpečnost
• Zdravotní péče
• Sociální dávky a práce
• Nedůvěra k úřadům

Obecné principy pomoci uprchlíkům

• Základní priority humanitární pomoci jsou vždy ochrana života a zdraví, zmírnění utrpení a zachování lidské důstojnosti. Všechny ostatní kroky jsou až za těmito prioritami.

• Počítejte s tím, že situace se bude často měnit, budete muset improvizovat a ne vždy budete mít podporu z jiných úrovní - kraje či státu. Snažte se plánovat a řešit jednotlivé činnosti tak, aby byly nastaveny systémově, práci bylo možné delegovat a zapojovat do ní další lidi.

• Klíčový princip, jak úspěšně pomáhat: Nedělejte to, o čem si myslíte, že je správně, ale zjišťujte potřeby (lidí, kterým pomáháte či neziskových a humanitárních organizací). Uprchlíci jsou dospělí lidé, kteří víc než soucit potřebují cítit, že jsou aktivními strůjci svého osudu. Potřebují se zorientovat vašem městě, ale čím víc je budete postupně zapojovat, tím více lidem lidem pomůžete.

• Snažte se všechny osoby zapojené do humanitární pomoci seznámit se základy toho, co se po nich chce, i co je specifické na humanitární pomoci. Přicházející uprchlíci mohou za sebou mít rozličné zkušenosti a ne vždy musí nabízenou pomoc přijímat tak, jak očekáváme. Když se dají do pohybu tisíce lidí, vždy se najde pár potížistů. Vyzývejte všechny pracovníky a dobrovolníky k trpělivosti a klidu, a nabídněte například tento leták: “Jak mluvit s lidmi zasaženými válkou”.

Komunikace a sdílení informací

• Zřiďte ve vašem městě infolinku pro nabídky a poptávky pomoci. Infolinka by měla mít jak vyhrazené telefonní číslo, tak vlastní email. Na tuto infolinku odkazujte všechny poptávky a nabídky, aby vždy šly skrze systém infolinky.

• Pokud je to možné, evidujte informace o nabídkách a poptávkách pomoci v nějaké podobě, kde do nich budou moci mít přístup i další lidé kteří jsou do pomoci zapojení - v google tabulce či podobně, aby je bylo možné operativně aktualizovat.

• Nastavte si způsoby předávání informací všem zainteresovaným stranám, například pomocí pravidelných jednání krizového štábu či jiného orgánu.

• Zapojujte se do koordinace informací z úrovně kraje v rámci krizových štábů a snažte se vytvořit také komunikační kanály na nejbližší města a obce, abyste se informovali o aktuální situaci a mohli si navzájem vypomoci. Využijte také existující struktury, například Místních akčních skupin nebo mikroregionů.

• Získejte přístup k centrální databázi pomoci z webu www.pomahejukrajine.cz/. Vyplňte základní informace o své organizaci v tomto formuláři. Bude vám vytvořen vám přístup do databáze a budete moci využívat konkrétních nabídek pomoci. Platforma je provozována Konsorciem nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. Je možné se zaregistrovat i na pomahejukrajine@migracnikonsorcium.cz.

Finance

• Náklady pro města a obce budou vysoké. Stát připravuje způsoby, jak náklady na pomoc financovat, ale zkušenosti z Německa i jinde ukazují, že i tak municipality ponesou velkou část nákladů. Vyčleňte už nyní rozpočtovou rezervu na aktuální humanitární pomoc a hledejte v rozpočtu úspory, které si můžete dovolit odložit.

• Zřiďte finanční sbírku pro občany, aby mohli přispívat na pomoc uprchlíkům ve vašem městě. Budete tak mít peníze navíc na operativní činnost.

Posilování kapacity

• Není reálné, aby vše dlouhodobě zvládali pouze pracovníci města, kteří mají navíc vlastní agendu. Snažte se využít lidi a kapacity městských organizací, které mají méně důležitou agendu - osvědčilo se zapojení lidí z nejrůznějších městských zařízení jako jsou knihovny, kulturní domy, sportovní organizace, domy dětí a mládeže. Jejich pracovníci mohou některou ze své náplně práce odložit a zapojit se do humanitární pomoci.

• Kontaktujte firmy a organizace ve vašem městě, a zjistěte, jaké kapacity v podobě lidí či jiné dobrovolnické pomoci mohou nabídnout - ať už aktuálně, nebo v nějakém delším časovém výhledu.

• Snažte se do pomoci systémově od začátku zapojit dobrovolníky a neziskové organizace.

Jak na zapojování dobrovolníků

• Pověřte někoho, kdo bude mít na starosti pouze zapojování a koordinaci dobrovolníků. Ten člověk (lidé) by měl mít informace o tom, co se děje, a pracovat s nabídkami dobrovolníků, a to jak na úrovni jednotlivců, tak organizací, a komunikovat s nimi.

• Snažte se využít nejdříve aktivní nabídky v podobě pomoci organizací a spolků - nejrůznější organizace jako jsou skauti, jednotky dobrovolných hasičů, neziskové organizace, seniorské organizace, střední a vysoké školy. Obvykle se stačí domlouvat s jedním člověkem z organizace, ten pak dokáže předávat informace a organizační pokyny a zapojovat další lidi. Ušetří vám to kapacitu - mají vlastní struktury a komunikační kanály, dokážou své vlastní lidi zorganizovat.

• Pokud nemáte kapacity na práci s individuálními dobrovolníky, směřujte jednotlivé zájemce také k tomu, aby se zapojili do již existujících organizací a pomáhali skrze jejich struktury. Vyzývejte tyto organizace (skauty, dobrovolné hasiče, charity), aby tyto “nové” jednotlivce využívali a zapojovali.

• Pokud evidujete dobrovolnické nabídky, snažte se zapsat co nejvíce užitečných informací, s čím lidé mohou pomoci: znalosti jazyků (hodí se nejen ukrajinština, ale i ruština nebo angličtina), technické znalosti (řidičské průkazy apod), časové možnosti, schopnosti jiné práce (hlídání dětí, pomoc s výukou, těžká manuální práce s materiálem, zdravotnická odbornost).

• Je dobré nastavovat očekávání - říkejte lidem a organizacím od začátku, že nemůžete zaručit, že jejich pomoc bude potřeba hned, ale že situace se může měnit. Zkuste najít nástroj, jak informovat o dobrovolnické pomoci a jejím stavu pravidelně, například každé pondělí na webu, nebo pokud sbíráte emaily, tak i emailovou rozesílkou. Můžete využít i nástroje typu Mobilní rozhlas nebo udělat stránku na webu (ukázka města Roztoky). Pokud to kapacita umožní, zkuste se se zástupci spolků setkávat pravidelně, například jednou za týden pro vzájemné informování.

• Při zapojování dobrovolníků si vytvořte systém zaškolení a předání klíčových informací (např. krátký papírový manuál, který jim rozdáte; odkaz na webu města), nenechávejte dobrovolníky bez zkušeností na důležitých pozicích a pravidelně sbírejte od dobrovolníků zpětnou vazbu o tom, co by se dalo zlepšit. Vždy dobrovolníky vybavte telefonním číslem, na koho se mají obrátit v případě problémů, se kterými si neví rady. Snažte se je také podpořit dodáváním jídla a pití po dobu jejich pracovní činnosti.

• Zároveň také komunikujte k dobrovolníkům a pracovníkům, zapojeným do humanitární pomoci, aby při pomoci mysleli na své zdraví a dostatečný odpočinek. Vyčerpaní lidé dělají více chyb a mohou způsobit další problémy, nemocní lidé mohou zbytečně nakazit uprchlíky. Dobrovolnická pomoc přitom bude potřeba dlouhodobě.

Úvodní nouzová pomoc

• Zřidte jedno místo v podobě záchytného centra pro nově příchozí uprchlíky, kde je možné poskytnout urgentní pomoc uprchlíkům, kteří dorazí do vašeho města, a buď budou pokračovat dál, nebo se budou přesouvat do trvalejšího ubytování. Na tomto místě by měli dostat základní informace, a také by zde měla být možnost krátkodobého ubytování (1-3 noci), odpočinku, osobní hygieny (sprchy) nebo občerstvení.

• Cílem je mít kapacitu, aby bylo možné po 24 hodin denně poskytnout pomoc, pokud by například do města dorazil autobus s uprchlíky a nebylo je možné okamžitě ubytovat.

• Nastavte systém obsluhy tohoto místa, zapojte do něj dobrovolníky a nezapomeňte na pravidelný a častý úklid, doplňování zásob, dostatek zásuvek a nabíječek pro dobíjení mobilů, dostatek materiálu pro osobní a dětskou hygienu, koutek pro kojení a přebalování dětí, drobnosti pro děti jako dárky nebo informační materiály v ukrajinštině.

• Pokud budou uprchlíci ve městě zůstávat, informujte je o potřebných krocích týkajících se registrace a vystavení víza, a pokud je to potřeba, zajistěte jim asistenci nebo potřebné informace například o tom, kde najdou nejbližší pobočky příslušných úřadů nebo nejbližší Krajská asistenční centra. Podrobné informace v češtině i ukrajinštině včetně příslušných formulářů jsou na webu Ministerstva vnitra.

Ubytování

• Počítejte s tím, se uprchlíky můžete ubytovávat i na dlouhé měsíce, nikoli jen na několik nocí. Jakékoli nouzové hromadné ubytování by mělo mít jasně přechodný charakter s plánem, jak lidi ubytovat se zajištěním základního soukromí a dalších služeb ve standardním ubytování. Počítejte také s tím, že mohou nastat změny: uprchlíci, kteří předpokládali, že se přesunou někam dál, mohou zůstat na místě - domluvené ubytování jim nevyjde nebo nějaký čas jim zabere vyřídit víza či cestu do jiných zemí. Někteří mají také pod vlivem stresu zkreslené představy, kdy bude možné se vrátit na Ukrajinu. Je doporučeno s nimi po jednom či dvou dnech pobytu samostatně promluvit, ujistit je že se o ně dokážeme postarat a vyjasnit si plány.

• Zmapujte všechny možnosti ubytování ve městě - a to jak standardní (hotely, ubytovny, penziony, podnikové ubytování, sociální ústavy, sportovní a turistické chaty, volné byty, internáty, koleje), tak nestandardní možnosti ubytování (místa, která je možné na krátkodobé ubytování rychle přebudovat - tělocvičny, klubovny, výstaviště, uzavřená obchodní centra, kulturní či firemní prostory…). U každého prostoru si zmapujte podmínky, za jakých je možné jej využít, na jak dlouho nebo jaké mají problémy (například nedostatek sociálních zařízení, chybějící nábytek, provozní nedostatky atd.) a případně jak a kdo by tyto problémy mohl vyřešit (doplnění montovaných staveb, rychlé opravy, mobilní sociální zařízení atd).

• U ubytování, které je možné využít jen za úplatu, se snažte najít financování, které by nezbytné náklady pokrylo, ať už z vlastních zdrojů nebo od dárců. Je pravděpodobné, že stát v brzké době vyčlení peníze na náklady ubytování.

• Využijte nabídky ubytování z webu www.pomahejukrajine.cz

• Speciální pozornost věnujte lidem s handicapem či jiným omezením a snažte se jim přednostně najít ubytování odpovídající jejich speciálním potřebám.

• Vyzvěte občany města, aby nabídli své ubytovací kapacity, zároveň je ale informujte o tom, co všechno musí při takové nabídce zvážit. Jednotlivé otázky najdete velmi dobře zpracované například v tomto dokumentu. Základní otázky pro každého, kdo by chtěl nabídnout ubytování pro uprchlíky.

• Vydejte jako město rozhodnutí, že občané Ukrajiny, kteří se ubytují v ubytovacích zařízeních jako jsou hotely, nemusí platit ubytovací poplatek.

• Nezapomeňte monitorovat i nabídku ubytování v okolí města (například skrze Místní akční skupiny), nicméně počítejte s tím, že ubytování v odlehlých oblastech (například horské chaty) může způsobit další komplikace v poskytování jiné pomoci nebo přístupu do škol či školek.

• Pokud na to máte kapacity a ukáže se taková poptávka, zřiďte po vzoru Brna či jiných měst nábytkovou banku (re-use centrum), kam lidé mohou dovézt potřebný nábytek či spotřebiče. Pozor, je to náročné na prostory a lidské kapacity, snažte se proto využít již existující struktury nejrůznějších Technických služeb a jiných podobných organizací, případně spolupráce s firmami, které mají skladové prostory, techniku a lidskou sílu na stěhování a manipulaci. Upozorňujte dárce nábytku, že to není příležitost zbavit se starého nábytku, protože nepoužitelný nábytek všem je problémy přidělává.

• Pokud zařízení na ubytování uprchlíků nemá vlastní kapacity na praní prádla, snažte se uprchlíkům zprostředkovat tyto služby, například využitím prádelen zdravotních nebo sociálních zařízení, využitím veřejných pracích služeb nebo vybudováním improvizované prádelny.

• Snažte se monitorovat přítomnost soukromých “zprostředkovatelů”, což mohou být problematičtí lidé zapojení do pracovního vykořisťování, kde snaží zneužít zranitelné pozice uprchlíků z Ukrajiny a nabízí třeba ubytování s prací atd. Vždy všechny uprchlíky informujte, aby se v případě pochybností obrátili na úřady a situaci konzultovali.

• V Německu i jiných zemích začala velmi brzy i rychlá stavba kontejnerových ubytování. Zmapujte možnosti, na jakých pozemcích by je u vás bylo možné postavit.

Materiální sbírky

• Pokud to není nezbytně nutné pro nějaké vaše konkrétní potřeby, neorganizujte vlastní materiální sbírky humanitární pomoci. S nimi je spojena velká potřeba organizace, skladování, třídění a převážení. Směřujte občany, kteří chtějí pomoci sbírkami, na organizace jako je Český červený kříž, které dokážou sbírky administrovat a organizovat mnohem efektivněji než města a obce, a mají sběrná místa po celé ČR.

• To samozřejmě nevylučuje sbírky pro konkrétní potřeby uprchlíků, kteří jsou ubytováni ve vašem městě nebo kterým poskytujete pomoc ve vašich záchytných centrech - zde je ale dobré vždy reagovat na konkrétní poptávky a na základě toho potřebný materiál či věci sbírat. Snažte se využít již existující struktury a organizace, pokud ve vašem městě fungují - neziskové organizace, dobrovolnická centra, knihovny apod.

• Sbírky potravin směřujte a realizujte ve spolupráci s Potravinovými bankami, případně ve spolupráci s organizacemi, které budou uprchlíkům poskytovat jídlo.

Jídlo a stravování

• Navažte spolupráci s potravinovou bankou ve vašem kraji, a zjistěte možnosti. Pokud vás o to potravinová banka požádá, pomozte ji se šířením informací o potravinových sbírkách.

• Snažte se zmapovat kapacity stravování - školní jídelny, závodní kuchyně, kuchyně sociálních služeb, soukromá stravovací zařízení. Ubytovaným uprchlíkům bude potřeba poskytovat stravu a skrze využití kapacity těchto hromadných zařízení to bude často nejjednodušší a nejlevnější. Kuchyně sociálních či zdravotnických ústavů jsou v tomto směru lepší než školní jídelny, protože pracují i o víkendech. Samozřejmostí by mělo být poskytnutí stravování zdarma pro děti uprchlíků ve školách a školkách.

• Při poskytování občerstvení uprchlíkům myslete i na nabídku bezlepkové stravy.

Jazyky a tlumočení

• Snažte se zajistit co nejvíce lidí, kteří umí ukrajinsky, nicméně postačující bude i ruština - drtivá většina dospělých Ukrajinců rusky rozumí (nemusí to však platit pro děti). Je dobré, pokud by se vám podařilo alespoň na pár hodin denně mít v záchytných centrech a jinde, kde se pohybují uprchlíci (například služebny cizinecké policie) dobrovolníky, mluvící některým z těchto jazyků.

• Zmapujte všechny s potřebnými jazykovými schopnostmi, zejména učitele základních a středních škol, soukromé jazykové školy, firmy, které mají lidi hovořící těmito jazyky. Požádejte školy o kontakty na své bývalé učitele ruštiny v důchodu.

• Pokud si evidujete seznamy ubytovaných uprchlíků ve vašem městě, uložte si u nich informace, jakými jazyky hovoří (včetně např. angličtiny či němčiny), aby bylo možné tyto jazyky využívat pokud nebude k dispozici nikdo s ukrajinštinou nebo ruštinou, nebo v případě hledání práce. Pokud je to možné, uložte si také informace o vzdělání a profesi.

• Snažte se najít kapacity pro výuku češtiny pro uprchlíky. I pokud by zde měli zůstat jen několik měsíců, pomůže jim výuka češtiny situaci lépe zvládat. Snažte se oslovit pedagogy v důchodu či studenty příslušných fakult pro zapojení, poskytněte městské prostory či školní třídy pro jednotlivé kurzy a zajistěte během kurzů také hlídání dětí.

• Mnoho zdrojů a užitečných informací pro výuku češtiny pro Ukrajince najdete na tomto webu.

Psychická pohoda a práce s komunitou

• Informujte uprchlíky o tom, že je v Česku možné poslouchat rozhlas v ukrajinštině: mujrozhlas.cz/ukrajina

• Zapojte knihovny, vznikl text pro leták v češtině i ukrajinštině, na co všechno mohou uprchlíci knihovny využít. Vznikl také web knihoven zaměřený na děti: ukrajina.knihovny.cz

• Dohodněte s některou organizací, knihovnou či podobnou institucí, aby vyčlenila místo na pravidelné setkávání uprchlíků, místo kam mohou chodit. Uprchlíci z různých míst se mohou v bezpečném prostředí setkávat, vyměňovat informace a je možné s nimi komunikovat a zjišťovat jejich potřeby, například je informovat o pracovních místech či situaci ve školkách. Nezapomeňte na poskytnutí dobrovolnického a informačního servisu pro tyto místa, drobného občerstvení nebo prostoru pro děti. Je možné zavést například pravidelná informační setkání jednou týdně s účasti zástupců města a spolků, prostor by ale měl být přístupný co nejvíc.

• Mít dostupné místo na setkávání je velmi vhodné i tam, kde jsou uprchlíci ubytováni - v penzionech nebo ubytovnách. Umožní jim to se scházet a nebýt uzavřeni na pokojích či v bytech. Pokud přímo ubytovací zařízení takovou místnost nemá, snažte se ji zajistit v jiné nemovitosti nedaleko.

• Snažte se zjistit, zda uprchlíci na ubytování nepotřebují pomoci s hlídáním dětí po dobu, než si budou vyřizovat potřebné úřední náležitosti, a pokud ano, snažte se jej dobrovolnicky zajistit.

• Snažte se zapojit do pomoci již zde žijící osoby z Ukrajiny - často umí jazyk a vyznají se, mohou být velmi dobrým mostem s předáváním zkušeností. Vám mohou pomoci s doprovázením na úřady, překlady do ukrajinštiny, tvorbou letáků a další prací. Pokud budou mít kapacity, zapojte je jako koordinátory nebo dobrovolníky. Zeptejte se, jak jim můžete pomoci, například příspěvkem na telefoní náklady nebo cestovní náklady, pokud jezdí více autem.

• Zapojte organizace ve městě (mateřská centra, knihovny, komunitní centra…) do toho, aby se otevřeli uprchlíkům nad rámec své činnosti a v případě potřeby pro ně připravili prostory nebo nejrůznější činnosti (čtení nebo promítání ukrajinských pohádek, aktivity pro rodiče a děti, psychologická pomoc). Zde ale také platí, že je dobré si zjistit poptávku a možnosti uprchlíků, abyste předešli zklamání.

• Zapojte do pomoci církevní komunity. Velká část uprchlíků z Ukrajiny je věřící (většinově pravoslavní, ze západu Ukrajiny také řeckokatoličtí, malá část protestantů), požádejte vaše církevní organizace o nabídku bohoslužeb a duchovní služby pro uprchlíky, a oslovte je pro zapojení do humanitární pomoci, pokud ještě zapojeni nejsou.

• Zapojte do podpory přímo občany města - umožněte jim setkávání s uprchlíky, aby jim nabídli pomoc s dětmi, výlety, sportování, trávení volného času.

• Část uprchlíků přichází s domácími mazlíčky. Oslovte veterináře, na které se mohou uprchlíci obracet o základní informace, zjistěte zda některý z veterinářů mluví ukrajinsky nebo rusky. Zapojte do pomoci váš psí útulek.

Komunikace k vlastním občanům

• Sdílejte informace o tom, jak město pomáhá, a vyhněte se při tom nadměrné politické (sebe)propagaci. Uklidňujte občany a pokud například vyžadují informace o protileteckých krytech, snažte se jim vyjít vstříc. V klicu vyvracejte fámy a dezinformace. Pokud na to budete mít kapacitu, udělejte setkání pro občany, kde všechny informace můžete sdělit i osobně.

• Vyzývejte občany k zapojení do humanitární pomoci, zároveň ale upozorňujte na to, že situace může být složitá delší čas, pomoc bude potřeba dlouhodobě a že se budeme muset připravit na další omezení, včetně finančních omezení rozpočtu města či obce.

• Pokud na nouzové ubytování či jinou pomoc uprchlíkům využijete sportovní nebo kulturní zařízení, komunikujte to občanům s tím, že je možné, že tato zařízení možná nebudou k dispozici dlouhodobě, a žádejte o pochopení, případně zkuste najít náhradu.

• Komunikujte občanům praktické rady, jak se mohou zapojit, a to nejen do sbírek, ale i dobrovolnické pomoci. Nasměrujte je na organizace nebo koordinátory a informujte je o tom, že jejich pomoc nemusí být potřebná nyní, ale třeba za několik dní nebo později - abyste předcházeli zklamáním, že se jim nikdo neozval obratem.

• Komunikujte s dobrovolníky a vyjadřujte jim poděkování, zároveň (po dohodě s nimi) ukazujte veřejně konkrétní příklady toho, jak dobrovolníci pomáhají - pokud občané uvidí, kdo všechno se do pomoci zapojil (například lidé různého věku), více lidí se může mít ochotu přidat (ukázkové video ze Vsetína).

• Komunikujte také speciálně směrem k rodičům dětí ve školách a školkách, jak zapojení uprchlických dětí ovlivní činnost škol a školek a žádejte je o trpělivost.

• Ujišťujte občany, že pomoc uprchlíkům neznamená, že se město nebude dále věnovat jejich potřebám, nebo potřebám jiných zranitelných skupin občanů. Vždy ale žádejte o pochopení vzhledem k závažnosti válečné situace. Informujte je alespoň přibližně o tom, kolik lidem již přes vaše záchytné centrum prošlo nebo kolik uprchlíků se ve městě ubytovalo.

Školy a školky

• Zjistěte volná místa ve školách, školkách a dětských skupinách ve vašem městě i v okolí. Monitorujte, zda není možné operativně jejich kapacitu zvýšit, například rozšířením prostor rychlou renovací nebo využitím nevyužitých budov.

• Vytvořte pracovní skupinu se zástupci škol a školek pro koordinaci všech informací a sdílení zkušeností: čísla a potřeby míst pro nově příchozí děti, podpůrné materiály pro vyučující, jazyková podpora (například směřování dobrovolníků s jazykovými znalostmi do škol a školek).

• Od roku 2021 byly krajskými úřady určeny základní školy pro poskytování bezplatné jazykové přípravy pro žáky nejen těchto škol. Ty mají se zkušenostmi s výukou dětí cizinců tedy mírný náskok, ale celý systém ještě nepracuje úplně dobře, přesto je dobré se na ně obracet primárně. Jejich seznam v jednotlivých krajích najdete zde.

• Zmapujte, zda mezi příchozími uprchlíky nebo mezi zde žijícími osobami původem z Ukrajiny jsou učitelky pro mateřské a základní školy či osoby podobných profesí a snažte se je využít pro práci ve školkách a školách.

• Zmapujte potřeby navýšení financování škol a školek pro stravování či jiné materiální potřeby.

• Nabídněte školám a školkám přístup k nejrůznějším výukovým materiálům, jejich přehled najdete například na stránce https://www.edu.cz/ukrajina/.

• Poptejte u místních firem možnost materiální pomoci do škol a školek, například tisk výukových materiálů nebo pořízení nábytku.

• Přestože střední školy obvykle patří pod kraje, zapojujte je do koordinace a sdílení zkušeností také - jednak se budou potýkat se stejnými problémy (přichází i uprchlíci středoškolského věku), jednak jsou mnohé střední školy velmi aktivní v dobrovolnické pomoci uprchlíkům.

Doprava

• Rozhodněte o tom, že hromadná doprava bude ve vašem městě pro občany Ukrajiny až do odvolání zdarma. Informujte se o tom, zda stejné opatření provedl již váš kraj, a informace o bezplatném využívání MHD předávejte v rámci informačních materiálů uprchlíkům. Poučte o bezplatné dopravě všechny zaměstnance dopravců, zejména řidiče.

• Umístěte letáky a cedule v ukrajinštině na vlaková a autobusová nádraží a další obdobná místa, s nasměrováním na důležitá místa. Vždy ideálně s uvedením adresy (aby si mohli zadat do mobilu/mapy), a s uvedení vzdálenosti. Pokud to ve vašem městě dává smysl, umístěte informace i do vozů MHD - např. u kterých zastávek je uprchlické centrum, knihovna nebo zdravotní péče.

• Pokud je ve vašem městě zřízen bikesharing, nabídněte jeho bezplatné využití pro uprchlíky, alespoň v omezené míře. Pokud na nádražích či jiných veřejných místech s pohybem uprchlíků provozuje vaše město veřejné WC, zařiďte jejich bezplatné využití pro uprchlíky. Pokud se jedná o soukromé provozovatele, dohodněte se s nimi, případně poskytněte drobnou kompenzaci.

Bezpečnost

• Přestože se v tuto chvíli setkávají uprchlíci s pozitivním přijetím ze strany českého obyvatelstva, nelze vyloučit v budoucnu problémy vyplývající z nezkušenosti se soužitím s uprchlíky. Instruujte o situaci bezpečnostní složky a posilujte přítomnost např. Městské politice v oblastech, kde se uprchlíci pohybují - posiluje to i pocit bezpečnosti na straně uprchlíků. Informujte strážníky a vybavte je základními letáky v ukrajinštině, aby mohli pomoci, pokud se na ně někdo obrátí s žádostí o pomoc.

• Zrušte všechny plánované ohňostroje a podobné aktivity, a vydejte vyhlášku, že jsou až do odvolání zakázány. Pro lidi prchající z války je zvuk výbuchů a záblesky na nebi to poslední, co chtějí zažít.

• Poučte strážníky o problematice zprostředkovatelů a nepoctivých pracovních agentur.

Zdravotní péče

• Jak držitelé tzv. víza za účelem strpění, tak žadatelé o azyl mají nárok na veřejné zdravotní pojištění v plném rozsahu péče. Tyto osoby se musí od udělení víza či podání žádosti o azyl do 5 dnů dostavit na jakoukoliv pobočku VZP a vyzvednout si potvrzení o pojištění. Tuto agentu je často možné vyžídit i přímo na nejbližším Krajském asistenčním centru. V případě, že osoba potřebuje neodkladnou péči dříve, než potvrzení získá, by se u lékaře měla prokázat alespoň platným cestovním dokladem a přiděleným vízem za účelem strpění pobytu. Více informací o zdravotní péči a informace pro lékaře.

• Zmapujte kapacity zejména praktických lékařů ve městě, aby lidé na záchytném místě nebo koordinátoři pomoci měli kam posílat uprchlíky v případě zdravotních problémů.

• Zjistěte se, zda ve zdravotnických zařízeních ve městě nebo v okolí nepracují lékaři a lékařky hovořící ukrajinsky nebo rusky, kteří by mohli pomoci v případě zdravotních potíží, alespoň s komunikací a tlumočením pro jiné lékaře. Poskytněte informace a kontakty na lékařská zařízení v záchytných místech a na webu města, informujte zda někteří lékaři rozumí ukrajinsky, rusky či jinému jazyku, a v případě závažnějších situací se pokuste zajistit tlumočení, byť na telefonu.

• Lékařským zařízením poskytněte informace o předepisování e-receptů: Předepisování eReceptů pro ukrajinské občany

• Pokud máte mezi uprchlíky lidi s postižením, informujte je o tomto seznamu nabídek pomoci organizací pro lidi s postižením.

• Informujte uprchlíky o tom, kde je možné nechat se testovat na covid-19 a kde je možné získat očkování.

• Zjišťujte u uprchlíků speciální zdravotní potřeby (potřeba bezlepkové stravy, diabetes atd) a mějte na záchytných místech i dalších místech pohybu uprchlíků připraveno občerstvení které vyhovuje těmto potřebám.

• Zjistěte kapacitu psychologické a terapeutické pomoci a snažte se ji uprchlíkům zprostředkovat. Je pravděpodobné, že takovou péči budou potřebovat i někteří dobrovolníci a mějte připraveny telefonní kontakty.

Sociální dávky a práce

• Ministerstvo práce a sociálních věcí udržuje na svém webu aktuální informace v češtině i ukrajinštině o nutnosti registrace, možnosti získání sociálních dávek a postupu pro zaměstnávání uprchlíků. Ujistěte se, že tyto informace mají k dispozici i pobočky Úřadu práce ve vašem městě a že jsou k dispozici na záchytných místech a dalších místech, kde se uprchlíci pohybují nebo jsou ubytováni.

• Pokud budete mít ve městě uprchlíky, kteří po vyřešení všech náležitostí (úřední formality, zajištění bydlení nebo péči o děti) mají zájem pracovat, aktivně informujte zaměstnavatele a firmy ve městě o tom, jak mají postupovat (leták zde) a zprostředkujte následně nabídky práce - například na městském webu a na místech, kde se uprchlíci pochybují, kde jsou ubytováni nebo scházejí v rámci komunity. Buďte jako město prostředníkem při vyjednávání s přímými zaměstnavateli, speciální pozornost věnujte pracovním agenturám a dohlížejte na to, aby pracovní smlouvy byly v jazyce, kterému rozumí obě strany.

Nedůvěra k úřadům

• Jedním z nejvýraznějších kulturních rozdílů mezi Čechy a Ukrajinci je nedůvěra v to, že úřady poskytnou kvalitní pomoc zdarma. Nějaká forma úplatku nebo “všimného” je na Ukrajině bohužel očekávána na většině úřadů. Cíleně vysvětlujte, že jsou služby zdarma a kvalitní. Nabídnutý dar neakceptujte, dejte jasně najevo, že je to v Česku nepřijatelné. Zároveň v tom ve valné většině případů nebude kriminální úmysl. Na Ukrajině je to zhruba ekvivalent toho, jak starší lidé u nás nosí lékařům kávu nebo láhev alkoholu.

• Mnozí lidé z Ukrajiny mají se zařízením administrativy spojené s pobytem v Česku špatné zkušenosti a mnozí znají zkušenosti svých blízkých a těžko věří, že teď by to mělo jít po administrativní stránce “hladce”. Této nedůvěry opět využívají zprostředkovatelé a vybírají od uprchlíků z Ukrajiny peníze za administrativu, která je zdarma. Informujte všechny pracovníky a dobrovolníky, aby uprchlíky ujišťovali, že za všechny úřední procedury se nic neplatí.

---

Našli jste chybu, máte odlišnou zkušenosti nebo tip na doplnění? Napište na manual@zeleni.cz

Obsah manuálu můžete volně sdílet a využívat.